Homeopatie

Německý lékař Samuel Hanemann (1755-1843) jako první rozpracoval zákon podobnosti a stanovil pravidla výroby homeopatického léku a jeho použití.

Základní myšlenkou jeho celoživotního bádání je teze: „Pokud existuje nějaká látka, která má schopnost vyvolat nějaké zlo (tj. nemoc), má také schopnost toto zlo léčit. Tím definoval základní homeopatický zákon – zákon podobnosti-to znamená, že látka schopná vyvolat ve vysoké dávce soubor příznaků u zdravého jedince je schopna léčit stejný soubor příznaků u nemocného jedince v jiné, daleko menší dávce-jde o tzv. zákon minimální dávky. To umožňuje léčbu zcela bez vedlejších nežádoucích účinků. Podobné se tedy léčí podobným.

Pro výrobu homeopatických léků se používá přes 3000 přírodních substancí rostlin, minerálů a živočichů. Jsou vyráběny ve specializovaných homeopatických laboratořích, za velmi přísných podmínek zachování kvality a čistoty léků.

Homeopatie považuje každého nemocného za jedinečný případ a vnímá ho celostně. To znamená, že pro výběr léku je nutné znát vrozenou dispozici pacienta, jeho psychický stav, obranyschopnost a reaktivitu z zátěžových situacích. Doménou homeopatie, hlavně tam, kde má klasická medicína jen ometené schopnosti jsou potíže v těhotenství, problémy s kojením, nachlazení u novorozenců, poruchy spánku a noční děsy u dětí atd.

Výhody homeopatického léku